Jo, chodit bez deštníku se nevyplácí.

Na štěstí všechno dobře dopadlo...

Zahlédl jsem v té popelnici paní, která se nedávno vrátila z Norska, nebo, že by se mi to zdálo?

a je tam vůbec někdo? Sice to mluví, ale nikoho nevidím...

Tomáši, tohle už je na The New Yorker! Fakt. Nevzpomínám si, kdy jsem viděl lepší nebo obdobný kreslený humor, než je Tvůj. Srdečně Tě zdravím do HK.

Miroslave děkuji, je to pro mě pobídka i závazek. Přeji Ti hezký den!

Děkuji a přeji Vám hezký dem!

Pane Gayer, když jsem váš blog otevřel pojídal jsem náš , český obložený chlebíček, obvinuji vás, že mi polovina upadla z čelistí na zem...

Horší je kafe vyprsknuté do klávesnice notebooku - ale u blogů tohoto autora jsem ostražitý a takových nepředložeností (jako chlebíček nebo kafe v puse) se nedopouštím.